Na Evropském fóru o životě po cévní mozkové příhodě (pátek 10. března) jsme zahájili výzkumnou zprávu, která odhaluje, že dlouhodobá podpora pro uspokojení potřeb pacientů po cévní mozkové příhodě v Evropě vážně chybí.
Zachráněný život je život, který stojí za to žít – nenaplněné potřeby pacientů po cévní mozkové příhodě v Evropě představuje komplexní přehled a analýzu veškerého výzkumu potřeb a nenaplněných potřeb pacientů po cévní mozkové příhodě.
„Život, který stojí za záchranu, musí také stát za to, abychom ho žili, ale naše zpráva ukazuje, že i základní věci, jako je přístup k průběžné rehabilitaci nebo podpoře duševního zdraví, jsou neustálým bojem pro lidi, kteří prodělali mrtvici. Až příliš často se poskytování služeb a podpory zastaví několik týdnů poté, co někdo prodělal mrtvici, ale jejich potřeby přetrvávají.“ Arlene Wilkie, generální ředitelka Stroke Alliance for Europe
Kings College London, která provedla přezkum, nalezla více než 80 různých problémů, u nichž pacienti, kteří přežili mrtvici, uvedli, že jejich potřeby nejsou naplněny: od potřeby pokračující fyzioterapie na podporu mobility; nebo psychologická podpora, která pomáhá předcházet depresi. Zpráva se rovněž zabývala potřebou lepšího začlenění do společenského a komunitního života a zdůraznila často přehlížené potřeby neformálních pečovatelů.
„V rámci svého dlouhodobého, stále probíhajícího zotavování silně potřebuji pokračující fyzioterapii a pracovní terapii. Je samozřejmé, že k tomu jsou zapotřebí finanční zdroje.“ Jurg, přeživší mrtvici, Švýcarsko